Renesance a raný novověk: Symbolika a rozmanitost

Renesance přinesla první zásadní změny v oblékání. Oděv začal odrážet společenské postavení, regionální původ a kulturu. Renesanční móda se vyznačovala složitými střihy a detailním zdobením, čímž oděvy získaly výrazný estetický charakter. Zásadním prvkem renesanční módy byly:

  • Barevné samety, brokáty a hedvábí – Oblíbené materiály zejména mezi šlechtou a měšťanstvem. Hedvábí a brokát se staly symbolem bohatství a společenského postavení.
  • Náročné zdobení a výšivky – Rukávy, límce a živůtky byly bohatě zdobeny výšivkami a drahými kameny. Tato praxe se rozvinula zejména u královských dvorů.
  • Vrstva spodního prádla – Rozšířila se tradice nošení spodního prádla, které mělo hygienickou i praktickou funkci. Typické byly spodní košile a kalhoty, které měly zajišťovat ochranu a komfort.

Barokní a rokoková móda: Velkolepost a extravagance

V 17. a 18. století dochází k rozmachu barokní a rokokové módy, která se vyznačuje přepychovými a nápadně zdobenými oděvy. Barokní a rokokové oblečení bylo charakteristické svou okázalostí a extravagancí, která se nejvíce projevila na evropských dvorech, zejména ve Francii. Významné prvky této doby byly:

  • Paruky a komplikované účesy – Paruky se staly běžnou součástí oděvu aristokracie, a to jak pro muže, tak pro ženy. Komplikované účesy byly zdobeny mašlemi, perlami a dalšími doplňky.
  • Korzety a krinolíny – Korzety a bohatě zdobené šaty s širokými sukněmi dominovaly ženské módě. Krinolíny, tedy kostěné a drátěné konstrukce podpírající sukni, dodávaly postavě dramatickou siluetu.
  • Vzory a krajky – Oděvy byly bohatě zdobeny krajkami a detaily, které zdůrazňovaly luxus a vysoký společenský status.

Klasicismus a vliv osvícenství: Návrat k jednoduchosti

Koncem 18. století se společnost posunula směrem k racionalitě a jednoduchosti, což se odrazilo i v módě. Osvícenské myšlenky inspirovaly klasicistní módu, která se oprostila od přehnané zdobnosti baroka a rokoka. Jednoduché linie a přírodní materiály byly inspirovány starověkým Řeckem a Římem, což odpovídalo i kulturním změnám té doby.

  • Empírový styl – V klasicistním období začal převládat empírový styl, který byl charakterizován přímými liniemi a jednoduchostí. Ženy nosily šaty s vysokým pasem, které působily vzdušně a lehce.
  • Přirozené vlasy a menší paruky – Extravagantní paruky a složité účesy nahradily přirozenější účesy, které odpovídaly osvícenskému důrazu na přirozenost a rozum.
  • Mužský kabátec (redingot) – Muži nosili kabáty s přiléhavým pasem, které byly jednodušší a praktičtější než dřívější oděvy. Tato změna odrážela narůstající důraz na pohodlí a účelnost.

Průmyslová revoluce: Nové materiály a masová výroba

Průmyslová revoluce, která začala na přelomu 18. a 19. století, přinesla zásadní změny ve způsobu výroby oděvů. Do té doby bylo oblečení šité ručně, ale nyní se začala rozvíjet strojová výroba, která umožnila hromadnou produkci oděvů. S příchodem nových materiálů, jako byla bavlna, se oblečení stalo dostupnějším pro širší vrstvy společnosti.

  • Mechanizace výroby textilu – První textilní továrny umožnily rychlou a levnější výrobu, což zpřístupnilo oděvy větší části populace.
  • Nové technologie barvení – Chemický průmysl přinesl nové metody barvení, což vedlo k větší pestrosti a variabilitě barev dostupných na trhu.
  • Důraz na praktičnost a funkčnost – V období industrializace se móda přikláněla ke střídmějším a praktičtějším střihům. Vznikly první pracovní oděvy, které odpovídaly požadavkům průmyslového prostředí.

Závěr

Novověk znamenal zásadní změny v oblékání, které byly podmíněny kulturními, společenskými i technologickými faktory. Od extravagantních renesančních a barokních oděvů se móda posunula ke střídmějším klasicistním stylům a nakonec k praktickému oblečení pro běžné lidi v průmyslovém věku. Tento vývoj neodmyslitelně formoval moderní pojetí oděvů a dal základ dnešnímu módnímu průmyslu.