> > Wiki

Wiki



Viskózový žoržet je lehká, vzdušná a jemně krepová tkanina, která kombinuje vlastnosti viskózy a tradičního žoržetu. Využívá se v oděvnictví, dekoracích i textilním designu, kde je žádoucí elegantní splývavost, přírodní omak a estetická kvalita povrchu. Vzhledem ke svému rostlinnému původu je považován za ekologičtější alternativu syntetických žoržetů z polyesteru.
Více...





Žakárový žoržet je sofistikovaná textilie, která v sobě kombinuje dvě pokročilé textilní techniky – krepovou strukturu žoržetu a tkaný vzor žakárové vazby. Tento typ látky patří mezi luxusní materiály, které se využívají především v oblasti haute couture, slavnostního odívání, ale také v interiérovém textilu. Vzhledem k technické náročnosti výroby a vysoké estetické hodnotě je žakárový žoržet ceněn mezi návrháři i textilními designéry.
Více...





Vyšívaný žoržet je elegantní a lehká textilie, která v sobě kombinuje jemnost klasického žoržetu s dekorativními prvky výšivky. Tato kombinace přináší nejen estetickou hodnotu, ale také nové možnosti využití v oblasti módního návrhářství, dekorací a společenského odívání. Vyšívaný žoržet se vyznačuje transparentním nebo poloprůhledným vzhledem, charakteristickou krepovou strukturou a často bohatě zdobeným povrchem.
Více...





Žoržet (francouzsky georgette) je jemná, lehká a mírně průhledná tkanina, která je charakteristická svým krepovým povrchem a matným vzhledem. Svůj název získala po francouzské návrhářce Georgette de la Plante, která ji na počátku 20. století začala využívat v módním průmyslu. Díky svým specifickým vlastnostem se žoržet stal oblíbeným materiálem nejen v oblasti oděvnictví, ale i interiérového designu.
Více...





Orfry (z latinského aurifrisium, což znamená „zlatem vyšívané“) jsou dekorativní pásy nebo pruhy, které se aplikují na liturgický textil, zejména na kazule, pluviály, štóly, dalmatiky, mitry a další paramenty. Jejich hlavní funkcí je zdůraznění vertikální nebo horizontální kompozice liturgického oděvu a zároveň nesou výtvarný, symbolický i ikonografický význam. Orfry jsou výrazem liturgické reprezentace a výtvarného řádu, často bývají zdobeny výšivkou, tkaninou, galonem, krajkou, aplikací či brokátem.
Více...





Polyesterová nit je syntetická šicí nebo textilní příze vyrobená z vlákna na bázi polyethylentereftalátu (PET), tedy z lineárního aromatického polyesteru. Jedná se o nejpoužívanější typ syntetické nitě v současném textilním průmyslu díky její vysoké pevnosti, odolnosti vůči chemickým i fyzikálním vlivům, barevné stálosti a cenové dostupnosti. Polyesterové nitě se využívají jak ve spotřebním oděvnictví, tak i v technických textiliích, automotive, kožedělné výrobě, a v textilním umění.
Více...





Eucharistické symboly v textilu tvoří významnou část ikonografického repertoáru liturgického textilu, který slouží k výzdobě a funkčnímu doplnění eucharistických obřadů. Tento typ výzdoby reflektuje tajemství Nejsvětější svátosti oltářní, tedy Kristovu reálnou přítomnost v proměněném chlebu a vínu, a jeho oběť při mši svaté. Symboly se objevují na paramentech (kazule, štóly, velum, manipulé), na oltářním textilu (antependium, korporál, palla, ubrusy) i na liturgických doplňcích (krytky na ciborium, výšivky na pyxidách).
Více...





Kristologové symboly v textilu představují specifický soubor ikonografických motivů, které se vztahují ke Kristu – buď přímo k Jeho osobě, nebo k Jeho životu, oběti, eucharistické přítomnosti a královské důstojnosti. Tyto symboly jsou po staletí integrální součástí liturgického textilu, zejména v podobě výšivek, krajek, tkaných brokátů, aplikací a paličkovaných vzorů. Textil zde neslouží pouze jako dekorativní médium, ale jako nositel teologického poselství, určený k adoraci, výzdobě oltářního prostoru nebo k přímému použití při svátostech.
Více...





Mariánský motiv v krajce představuje specifický typ výzdobného prvku, jehož ikonografie se vztahuje k Panně Marii a jejím titulům, symbolům či výjevům. Tento motiv se uplatňuje především v liturgickém textilu, zejména u krajek lemujících alby, rochety, pluviály, štóly, manipuly, velum a další sakrální textilie. Z hlediska textilního zpracování se mariánské motivy provádějí buď jako součást celoplošné krajky, nebo jako opakující se bordura s rytmicky uspořádaným sakrálním obsahem.
Více...





Jehlová krajka je druh ručně vyráběné krajky, který vzniká za pomoci jehly a niti bez použití podkladové osnovy. Tato technika se odlišuje od paličkované krajky tím, že nepoužívá paličky ani podvinky, ale vzniká přímo stehováním a smyčkováním na nosné podložce, často papírové nebo pergamenové, podle předem nakresleného vzoru. Patří k nejjemnějším, nejpracnějším a nejluxusnějším krajkám v dějinách evropského textilu.
Více...





Milánská krajka (merletto di Milano) je typ paličkované krajky s florálním charakterem, která vznikla a rozvíjela se v severní Itálii, především v okolí Milána, od konce 16. století a dosáhla svého vrcholu během 17. a 18. století. Vyznačuje se výraznými květinovými motivy, často oddělenými šňůrkovým obrysem a propojenými jemnými výplněmi. Její technika byla po staletí udržována v klášterních dílnách, měšťanských dílnách i v domácím krajkářství.
Více...





Flanderská krajka (také známá jako vlámská krajka) je typ jemné paličkované krajky, který vznikl v oblasti Flander – historického území zahrnujícího části dnešního Belgie, severní Francie a Nizozemska. Rozkvět této techniky nastal mezi 16. a 18. stoletím, kdy byla vlámská krajka vyvážena po celé Evropě a stala se znakem luxusu, prestiže a vyspělého řemesla. Vyznačuje se mimořádně jemnou síťovou strukturou, vysokou hustotou detailů a častou přítomností květinových a florálních ornamentů.
Více...





Torchon je typ paličkované krajky, který se vyznačuje jednoduchou geometrickou strukturou, pravoúhlou nebo diagonální sítí, a je ideální pro základní výuku paličkování, lidové krajkářství a aplikaci v oděvním, bytovém a liturgickém textilu. Název pochází z francouzštiny (torchon = utěrka), protože tato krajka byla původně využívána jako praktická a dekorativní bordura pro domácí textil, např. ručníky, ubrusy a závěsy.
Více...





Vkládání krajky (insertion lace) je specifický způsob aplikace, při němž je krajka vsazena mezi dvě textilní vrstvy nebo přímo do konstrukční linie oděvu či textilu, čímž tvoří součást nosné struktury a nikoliv pouze povrchovou dekoraci. Tento postup je hojně využíván v oděvní technice, bytovém textilu a zejména v liturgickém odívání, kde umožňuje propojení symboliky, estetiky a funkční struktury v jednom prvku.
Více...





Aplikace krajky označuje technologický a výtvarný proces, při němž je krajkový prvek (celistvá krajka, krajkový motiv nebo bordura) připevněn na jiný textilní podklad. Tento postup se využívá jak ve volné textilní tvorbě, tak i v oděvním, liturgickém a bytovém textilu, kde krajka působí jako zdobný, kontrastní nebo strukturální prvek.
Více...





Zlaté a stříbrné nitě jsou metalické nebo metalizované textilní komponenty, používané k výšivce, tkaní, paličkování či aplikaci na textilní podklady s cílem vytvořit luxusní, reprezentativní nebo sakrální efekt. Jejich historie sahá až do starověku – například zlaté nitě se vyskytují již ve staroegyptských textiliích, v čínských hedvábných brokátech dynastie Tang a v byzantských nebo perských liturgických látkách.
Více...





Hedvábné nitě představují vysoce kvalitní textilní materiál, který je vyráběn z přírodního hedvábí – vlákna produkovaného housenkami bource morušového (Bombyx mori), případně méně často z tzv. divokého hedvábí (Tussah, Eri, Muga). V textilní výrobě jsou hedvábné nitě ceněny pro výjimečnou pevnost, hladkost, lesk a schopnost přijímat barviva, což z nich činí ideální surovinu pro luxusní šití, výšivky, tkaní, paličkování i šperkařství.
Více...





Mercerovaná bavlna je typ bavlněného vlákna, které bylo podrobeno chemickému procesu zvanému mercerace. Tento proces spočívá v ošetření bavlněné příze nebo tkaniny roztokem hydroxidu sodného (NaOH) za kontrolovaných podmínek, často při napnutí materiálu. Cílem je zvýšit pevnost, lesk, sytost barvy a afinitu k barvivům. Název je odvozen od vynálezce této metody, Johna Mercera, který proces popsal již v roce 1844.
Více...





Textilní fragmenty představují neúplné části historických textilií, které se dochovaly ve zlomcích nebo poškozených segmentech. Může jít o pozůstatky oděvů, závěsů, liturgických rouch, tapiserií, výšivek či krajky, které se kvůli věku, mechanickému poškození, biologické degradaci nebo zásahu člověka nedochovaly v celku.
Více...





Manipul (latinsky manipulum, doslova „malý svazek“) je drobný liturgický oděvní doplněk, který byl do 20. století součástí římskokatolického kněžského oděvu při mši svaté. Jedná se o úzký pás textilie, přehnutý v polovině a zavěšený přes levé předloktí celebranta. V tradiční liturgii (forma extraordinaria římského ritu) je manipul stále funkčně zachován, přestože jeho praktická funkce zanikla a od reformy II. vatikánského koncilu (1969) byl v běžné římské liturgii vypuštěn.
Více...





Alba (z lat. albus – bílý) je dlouhý, bílý liturgický oděv s rukávy, který nosí biskupové, kněží, jáhni i akolyté při liturgii v rámci římskokatolické, pravoslavné a některých protestantských církví. V textilní terminologii označuje specifický typ rovného oděvu z lehkého, splývavého materiálu, který je symbolem čistoty, nevinnosti a duchovní připravenosti.
Více...





Pluviál (z lat. pluviale – pláštík proti dešti), nazývaný též vesperale nebo chorální plášť, je dlouhý, splývavý liturgický oděv římskokatolické církve, který nosí duchovní při ne-misních liturgických úkonech, zejména během procesí, žehnání, adorací, zpívaných nešpor a pohřebních obřadů. Není určen pro celebraci mše svaté, ale pro obřady s procesním a reprezentačním charakterem.
Více...





Termín “cindula” označuje v některých nářečních oblastech Moravy, Slovenska nebo Haliče druh krajky nebo krajkové aplikace, která se používala především k lemování čepců, závojů, zástěr a dalších krojových součástí, zpravidla v oblasti hlavy. Krajka cindula je typem jemné, ale výrazné krajkové bordury, která je často našívaná na tkaninu, případně součástí vícevrstvé výzdoby čepců a slavnostních textilií.
Více...





Krajka orátoria je specifický typ liturgické krajky, který zdobí přední okraj oltářního plátna, známého jako orátorium či antependium. Tento textilní prvek se nachází v přední části hlavního nebo bočního oltáře a má nejen dekorativní, ale také reprezentativní a sakrální funkci. Krajka orátoria je zpravidla nejvýraznější a nejširší krajkou v rámci celého liturgického prostoru – často jde o ručně vyrobený krajkový pás široký 15 až 30 cm, výrazně členěný, bohatě zdobený a často symbolicky laděný.
Více...





Liturgická krajka je specifický typ krajky určený k výzdobě liturgických textilií, jako jsou orátoria, oltářní plátna, alby, cingula, pluviály, manipulé, rochety nebo mitry. Vyznačuje se vysokou řemeslnou hodnotou, symbolickou estetikou a důrazem na duchovní význam krajkového ornamentu. Její funkce není pouze dekorativní, ale i sakrálně reprezentativní, neboť se podílí na vizuálním vyjádření úcty, posvátnosti a slavnostního charakteru křesťanského obřadu.
Více...





Geometrický vzor v krajkářství označuje takový motiv, jehož základní struktura je založena na opakujících se geometrických tvarech, jako jsou čtverce, trojúhelníky, šestiúhelníky, kruhy, hvězdy, mřížky nebo diagonální linie. Tyto tvary mohou být izolované nebo propojené do periodických modulů, často s matematickou pravidelností a osovou nebo rotační symetrií.
Více...





Hrubá imitace háčkované krajky představuje druh textilního výrobku, který vizuálně napodobuje ručně háčkovanou krajku, avšak vzniká odlišnými (často průmyslovými) technikami, z méně jemných přízí a s menším důrazem na detailnost. Hlavním cílem tohoto typu krajky je dekorační efekt podobný ruční práci, avšak s nižšími výrobními náklady a vyšší produkční rychlostí.
Více...





Francouzská krajka je považována za jednu z nejluxusnějších a nejdekorativnějších forem krajkářského umění v Evropě. Její vývoj začal v 17. století, především v regionech Alençon, Chantilly, Valenciennes a Lille. Ve Francii byla krajka nejen ozdobným prvkem, ale i symbolem moci, postavení a vkusu. Krajky byly součástí dvorské módy, zejména za vlády Ludvíka XIV., a rychle se staly významným vývozním artiklem.
Více...





Paličkovaná krajka je jednou z nejvýznamnějších textilních technik používaných pro tvorbu dekorativních prvků na oděvech, bytových doplňcích i uměleckých dílech. Její vznik sahá do 16. století a její vývoj je úzce spjat s evropskou krajkářskou tradicí, zejména v oblasti Čech, Slovenska, Belgie a Francie. Paličkování využívá soustavu paliček, na nichž je navinutá příze, a vzor se vytváří křížením a otáčením jednotlivých vláken podle předem připraveného podvinku. Jedním z vizuálně nejpůsobivějších motivů je tzv. široký květinový lem, který kombinuje technickou preciznost s estetickou bohatostí květinových ornamentů.
Více...





Lemovací krajky madeirové jsou dekorativní krajky vyznačující se typickou dírkovou výšivkou, která vytváří jemné a elegantní vzory. Tyto krajky se používají k zakončení oděvů, bytového textilu a dekorativních doplňků. Jsou oblíbené pro svůj sofistikovaný vzhled a vysokou kvalitu zpracování.
Více...





Kategorie

Nejprodávanější produkty

Všechny nejprodávanější produkty