> > Wiki

Wiki



Převod příze do formy je klíčovým procesem v textilní produkci, který zahrnuje přípravu a úpravu surové příze do konkrétních návinu (např. cívky, kužele, klobouky, válce) vhodných pro další zpracování – navíjení, soukání, šlichtování či tkaní. Tento proces zajišťuje rovnoměrný napětí nitě, eliminuje vady a optimalizuje mechanické vlastnosti příze pro specifické technologické požadavky.
Více...





Šlichty jsou vodné roztoky nebo disperze polymerních látek, které se aplikují na osnovní příze s cílem zvýšit jejich odolnost proti mechanickému namáhání při tkaní. Správná volba typu šlichty hraje zásadní roli v předkalcovské přípravě, protože přímo ovlivňuje kvalitu osnovy, provozuschopnost tkacích strojů a výsledné vlastnosti tkaniny. Různé druhy šlicht se liší svým chemickým složením, fyzikálními vlastnostmi, aplikací i způsobem odstranění z hotové tkaniny (tzv. desizace).
Více...





Šlichtování je klíčový proces předkalcovské přípravy, jehož cílem je zvýšit pevnost a odolnost osnovních přízí před jejich zatkáním. Při tkaní dochází k intenzivnímu mechanickému namáhání příze – především k oděru a opakovanému ohýbání – zejména při jejím vedení přes kladky, listy a paprsek. Aplikací šlichty, tedy ochranné vrstvy polymerní směsi, se zlepší odolnost příze vůči přetržení a zvýší produktivita tkaní. Kvalitně provedené šlichtování přímo ovlivňuje nejen životnost tkaniny, ale i stabilitu výrobního procesu.
Více...





Soukací stroje tvoří klíčový prvek předkalcovské přípravy v textilním průmyslu. Jejich hlavním úkolem je paralelní navinutí většího množství osnovních nití z jednotlivých cívek na soukací buben nebo přímo na osnovní válec. Tento proces je zásadní pro vytvoření kvalitní a rovnoměrné osnovy, která je základem pro efektivní tkaní. Soukací stroje se liší konstrukcí, účelem, mírou automatizace a způsobem řízení.
Více...





Soukání je technologický proces v textilní výrobě, při kterém se několik nití z jednotlivých cívek paralelně navíjí na jeden nosič – soukací válec nebo cívku – za účelem vytvoření osnovy pro tkaní nebo jiných vícevazných útvarů. Tento proces je klíčovým krokem v předkalcovské přípravě, jehož hlavním cílem je vytvořit základní pásmo osnovních nití ve správném počtu, délce a rozložení.
Více...





Navíjení příze je jedním ze základních procesů v textilní výrobě, který má klíčový význam pro následné technologické operace, jako je tkaní, pletení, vyšívání nebo předúprava. Cílem navíjení je přeměnit přízi z původní podoby (např. přadena nebo kužele) do takové formy, která je vhodná pro další zpracování. Tento článek se zaměřuje na technologii navíjení, typy navíjecích tvarů, parametry procesu a přehled moderních navíjecích zařízení.
Více...





Předkalcovská technika představuje soubor technologických operací, které předcházejí samotnému tkaní na tkacích stavech. Hlavním cílem této přípravné fáze je vytvořit osnovu a útek v kvalitě a uspořádání, které umožní efektivní a bezporuchové tkaní. Tento článek se zaměřuje na klíčové procesy předkalcovské přípravy, jejich technologické parametry a používaná zařízení.
Více...





Lyofilizace, známá také jako sušení mrazem (angl. freeze-drying), je fyzikálně-chemický proces sloužící k odstraňování vody nebo jiných rozpouštědel z materiálů pomocí sublimace, tedy přímého přechodu vody z pevné fáze (ledu) do fáze plynné (pára) za sníženého tlaku. Tento způsob sušení je mimořádně šetrný a zachovává strukturu, objem i funkční vlastnosti materiálů. Přestože je nejčastěji znám z oblasti farmacie a potravinářství, své uplatnění nachází také v oblasti ochrany textilních materiálů, kulturního dědictví a funkčního textilu.
Více...





Radiační sušení je fyzikální proces, při kterém dochází k odstraňování vlhkosti z materiálu pomocí elektromagnetického záření, především v oblasti infračerveného (IR) spektra. Tento způsob sušení je založen na přímém přenosu tepelné energie ze zdroje záření na povrch textilie, čímž dochází k rychlému ohřevu a následnému odpaření vody. V textilním průmyslu se radiační sušení využívá především pro sušení tkanin, vláken, pletenin a netkaných textilií po barvení, praní, impregnaci nebo jiných mokrých procesech.
Více...





Přenos tepla a vlhkosti v textiliích je klíčovým parametrem ovlivňujícím komfort, funkčnost a výkonnost oděvních systémů. Tato schopnost je zásadní zejména u funkčního, sportovního, pracovního a vojenského oblečení, kde správná regulace mikroklimatu mezi pokožkou a oděvem rozhoduje o efektivitě termoregulace, ochraně i subjektivním pocitu pohodlí.
Více...





Degradace textilií je proces, při kterém dochází k fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám ve struktuře a vlastnostech textilních materiálů, což vede ke ztrátě jejich funkčnosti, pevnosti nebo estetických parametrů. Tento jev má zásadní význam v oblasti dlouhodobého skladování, recyklace, bezpečnosti (např. u ochranných oděvů) i v rámci environmentálního dopadu textilního průmyslu.
Více...





Historické střihy představují základní architektonický prvek oděvu, který vyjadřuje nejen estetické normy dané doby, ale i technologickou úroveň řemesla, dostupnost materiálů a společenské postavení nositele. Studium historických střihů kombinuje znalosti textilní technologie, antropologie a oděvní konstrukce. Tento článek se zaměřuje na konkrétní střihové principy v klíčových historických obdobích s důrazem na technickou specifikaci.
Více...





Šití a spojování dílů představuje jeden z nejzásadnějších procesů v textilní a oděvní výrobě. Tento proces je nezbytný pro vytvoření konečné struktury oděvu či textilního výrobku, přičemž výrazně ovlivňuje jak jeho vzhled, tak i funkčnost, trvanlivost a komfort při nošení. Odborná znalost technik spojování, typů stehů a vhodného výběru materiálu je proto klíčová pro efektivní a kvalitní výrobu.
Více...





Bezešvé přechody v textilu představují technický a estetický prvek, který spočívá v plynulém propojení různých částí materiálu bez použití tradičních švů či spojovacích prvků. Tento přístup je klíčový pro výrobu vysoce kvalitních, komfortních a funkčních textilních výrobků, zejména v oblastech sportovního oblečení, spodního prádla, technických textilií a moderní konfekce.
Více...





Stříhání oděvů je jedním z klíčových řemesel v historii textilní a oděvní výroby, které významně ovlivnilo vývoj módy, funkčnost a estetiku oděvů napříč staletími. Historické stříhání zahrnuje soubor technik a postupů, které umožňovaly přizpůsobení textilních materiálů lidskému tělu, a to v kontextu dostupných technologií, materiálů a kulturních zvyklostí dané doby.
Více...





Praní surové látky představuje klíčovou technologickou operaci v rámci předzpracování textilních materiálů. Tento proces slouží k odstranění nečistot, příměsí, přirozených olejů, vosků a jiných látek vzniklých během výroby vláken a tkaní či pletení. Správné provedení praní surové látky zásadně ovlivňuje kvalitu finálního textilu, jeho další zpracovatelnost a vlastnosti hotového výrobku.
Více...





Kalandrování je průmyslový proces úpravy textilních materiálů, při kterém se látka prochází mezi dvěma nebo více válci, často pod vysokým tlakem a při řízené teplotě. Tento proces významně ovlivňuje povrchové vlastnosti textilu, zlepšuje jeho vzhled, strukturu a mechanické vlastnosti. V odborném textilu představuje kalandrování klíčovou technologii, která umožňuje dosažení specifických parametrů kvality a funkčnosti materiálu.
Více...





Střih představuje základní fázi v procesu výroby oděvů a textilních produktů, která přímo ovlivňuje finální vzhled, funkčnost a pohodlí nositele. Vývoj střihu v textilu je úzce spjat s technickým pokrokem, kulturními trendy a změnami v materiálech a výrobních metodách. Tento článek poskytuje odborný a konkrétní přehled o historickém vývoji střihových technik, jejich technologických aspektech a významu v rámci textilní výroby.
Více...





Kuželovitá pokrývka hlavy představuje specifický tvar čepice či klobouku, který se v různých historických obdobích a kulturách objevoval s rozdílným významem a využitím. Tento typ pokrývky hlavy je charakteristický svou výraznou kuželovitou formou, jež často symbolizovala společenské postavení, profesní zařazení nebo plnila praktickou funkci ochrany hlavy. Cílem tohoto článku je odborný rozbor konstrukce, materiálů a kulturního významu kuželovitých pokrývek hlavy.
Více...





Surcot představuje významnou vrchní vrstvu oděvu v evropském středověku, která sloužila jak praktickým, tak reprezentativním účelům. Tento textilní prvek byl charakteristický svým jednoduchým střihem, různorodostí materiálů a využitím především ve válečnickém, šlechtickém a duchovním prostředí. Cílem tohoto článku je detailní odborný rozbor konstrukce, materiálového složení, funkce a vývoje surcotu v rámci středověké módy.
Více...





Rozvoj průmyslové výroby představuje jeden z klíčových faktorů transformace společnosti od agrární k průmyslové a později postindustriální ekonomice. Tento proces zahrnuje zavádění nových technologií, metod organizace práce, mechanizace a automatizace, které významně zvyšují produktivitu a mění strukturu ekonomiky. Cílem tohoto článku je poskytnout detailní odborný přehled o etapách, technických inovacích a ekonomických aspektech rozvoje průmyslové výroby.
Více...





Armádní oděvy představují specifickou kategorii oděvních výrobků navržených a vyráběných s cílem zabezpečit optimální ochranu, komfort a funkčnost vojáků v široké škále provozních podmínek. Jejich vývoj od historických uniform po moderní taktický oděv reflektuje pokroky v materiálových technologiích, ergonomii a vojenské taktice. Tento článek se zaměřuje na odborný rozbor konstrukce, materiálového složení, technologických požadavků a klíčových funkcí armádních oděvů.
Více...





Proces sušení je zásadní fází v textilní výrobě i v následném zpracování přírodních surovin (např. rostlinných vláken, předení, výroba plniv). Volba vhodné sušící metody má přímý vliv na zachování mechanických a chemických vlastností textilu či suroviny. Pro účely technologické klasifikace se sušící metody dělí podle mechanismu přenosu tepla a vlhkosti, podle energetického zdroje, podle prostředí (přírodní vs. řízené), a podle účelu (průmyslové, laboratorní, řemeslné). Tento článek představuje systematické tabulky sušících metod včetně přesných parametrů a vhodnosti použití.
Více...





Biologická rozložitelnost textilu je schopnost textilního materiálu být rozložen mikroorganismy (bakteriemi, houbami, aktinomycetami) na jednoduché anorganické látky (CO₂, H₂O, minerály) a biomasy za specifických podmínek. Tento proces je klíčový v kontextu udržitelnosti, odpadového hospodářství, recyklace a snižování ekologické zátěže. V odborném kontextu rozlišujeme několik úrovní rozložitelnosti na základě typu vlákna, povrchových úprav, typu barviv, příměsí a prostředí, ve kterém k rozkladu dochází (kompost, půda, vodní prostředí, anaerobní digesce).
Více...





Koudel je vedlejším produktem při zpracování lýkových rostlin, zejména lnu (Linum usitatissimum) a konopí (Cannabis sativa), kdy dochází k oddělování vláken od dřevnatého jádra stonku. Proces její výroby zahrnuje několik zásadních fází, z nichž sušení a lámání patří k nejdůležitějším. Tyto fáze mají zásadní vliv na výslednou kvalitu vláken – a tím i na jejich vhodnost pro další použití, například jako výplň do gambesonů, těsnicí materiál, nebo jako součást lanoví. Tento článek se detailně věnuje technologickému postupu sušení a lámání, s důrazem na technické aspekty, dobové nástroje a fyzikální proměny materiálu.
Více...





Koudelový materiál je vláknitý polotovar získávaný jako vedlejší produkt při mechanickém zpracování lýkových rostlin, především lnu (Linum usitatissimum) a konopí (Cannabis sativa). Historicky i technologicky představuje cenný zdroj hrubých, krátkých vláken, která mají široké uplatnění v oblastech textilní výroby, výplní, těsnění i vojenského vybavení. Tento odborný článek se zaměřuje na co nejkonkrétnější popis struktury koudelového materiálu, jeho fyzikálních a mechanických vlastností, technologii zpracování, a praktické využití, zejména v období středověku a raného novověku.
Více...





Koudel je přírodní textilní materiál, který vzniká jako vedlejší produkt při zpracování lýkových rostlin, zejména lnu (Linum usitatissimum) a konopí (Cannabis sativa). V historickém kontextu se jednalo o široce dostupný, levný a přitom velmi užitečný materiál, který nacházel uplatnění v mnoha oblastech každodenního života – od výroby provazů až po výplně ochranných oděvů, včetně středověkých gambesonů. Tento článek se zaměřuje na co nejkonkrétnější popis fyzikálních a mechanických vlastností koudelového vlákna, způsob jeho zpracování a historických aplikací v textilním a vojenském průmyslu.
Více...





Gambeson, jako klíčový prvek osobní ochrany ve středověkém vojenském odívání, byl založen na důmyslné kombinaci vrstev z přírodních materiálů. Tyto materiály musely splňovat několik náročných požadavků – mechanickou odolnost, schopnost tlumit nárazy, prodyšnost, ale i dostupnost v daném regionu a období. Cílem tohoto článku je představit detailní přehled nejčastěji používaných materiálů při výrobě gambesonu, včetně jejich vlastností, historického užití a výhod či nevýhod v daném kontextu.
Více...





Gambeson představuje jednu z nejdůležitějších součástí středověké ochranné výstroje. Jeho efektivita spočívala v důmyslné konstrukci, která kombinovala více vrstev měkkých materiálů tak, aby absorbovaly a rozložily energii úderu. V tomto článku se zaměříme na podrobný popis konstrukce gambesonu, včetně výběru materiálů, způsobu vrstvení, střihu, techniky prošívání a upevňovacích prvků. Cílem je poskytnout co nejkonkrétnější a věcný přehled vycházející z dochovaných originálů, písemných pramenů a moderních experimentálních rekonstrukcí.
Více...





Gambeson je historický typ prošívaného ochranného oděvu, který se používal jako samostatné brnění nebo jako podvlékací vrstva pod kroužkovou zbroj či plátovou zbroj. Tento článek podrobně popisuje vznik, vývoj, materiály, konstrukci a praktické využití gambesonu ve vojenské historii, zejména ve středověké Evropě.
Více...





Kategorie

Nejprodávanější produkty

Všechny nejprodávanější produkty