> > Wiki

Wiki



Příze pod úhlem, známá také jako šikmé uložení příze nebo úhlová struktura vláken, je důležitým konstrukčním a technologickým prvkem v textilním inženýrství. Úhel, pod kterým je příze orientována vůči podélné ose výrobku (např. tkaniny, kompozitu nebo spirálově navinuté struktury), ovlivňuje nejen mechanické vlastnosti finálního materiálu, ale i jeho chování při namáhání, pružnost, roztažnost a odolnost proti poškození. Tato problematika je klíčová nejen v klasickém textilním průmyslu, ale i v technických aplikacích jako jsou výztuže, flexibilní hadice, nášlapné vrstvy, funkční textilie či kompozitní materiály.
Více...





Navíjení je klíčovým procesem v textilní výrobě, který zahrnuje přeměnu vláken nebo přízí na cívky, jež jsou následně používány při tkaní, pletení nebo jiných výrobních procesech. Geometrie navíjení, tedy tvar a uspořádání vláken na cívce, hraje zásadní roli v kvalitě výsledného výrobku, stabilitě materiálu a efektivitě dalších výrobních fází. Tento článek se zaměřuje na různé geometrické přístupy navíjení v textilu, analyzuje jejich vliv na proces navíjení a popisuje, jak ovlivňují kvalitu a vlastnosti finálního produktu.
Více...





Navíjení v textilu je klíčovým procesem při výrobě textilních vláken, nití a přízí. Tento proces spočívá v přeměně vláken nebo přízí na cívky, které jsou následně používány pro tkaní, pletení nebo výrobu dalších textilních výrobků. Efektivní navíjení zajišťuje optimální kvalitu a správnou strukturu nití, což je zásadní pro kvalitní výsledný výrobek. Tento článek se zaměřuje na principy a technologie navíjení v textilu, zahrnující mechanické, fyzikální a technologické aspekty, které ovlivňují celý proces.
Více...





Tekutinové chlazení v textilu je inovativní technologie, která se využívá k efektivní regulaci teploty v textilních materiálech a oděvech. Tento systém využívá cirkulaci chladící kapaliny nebo tekutiny, která pohlcuje teplo a přenáší ho mimo tělo nebo materiál, čímž poskytuje komfort uživateli. Systémy tekutinového chlazení v textilu mají široké uplatnění v různých oblastech, od sportovního oblečení po ochranné oděvy a lékařské aplikace. Tento článek se zaměřuje na princip fungování, materiály a technologie, aplikace a výzvy spojené s tekutinovým chlazením v textilu.
Více...





Materiály měnící fáze (Phase Change Materials, PCM) jsou inovativní látky, které mají schopnost absorbovat nebo uvolňovat teplo při změně svého agregátního stavu, což může být v textilu využito pro zlepšení tepelného komfortu a regulace teploty. Tyto materiály se stávají stále populárnějšími v oblasti inteligentních textilií, a to díky jejich schopnosti přizpůsobit se okolním podmínkám a zajišťovat optimální komfort pro uživatele. V textilním průmyslu se PCM materiály používají pro výrobu oblečení, ložních souprav, sportovního vybavení a dalších produktů, které reagují na změny teploty.
Více...





Kombinace různých typů vláken v textilu je běžnou praxí v textilním průmyslu, která umožňuje dosáhnout specifických vlastností, jež nelze snadno získat použitím jediného typu materiálu. Takováto kombinace vláken, známá také jako multifiber textilie, umožňuje zlepšit mechanické, fyzikální, chemické a estetické vlastnosti textilií, což je zásadní pro výrobu širokého spektra produktů – od oděvů až po technické textilie. V tomto článku se podíváme na různé typy kombinací vláken, jejich technologii výroby, výhody a aplikace v praxi.
Více...





Reflexní úpravy textilií jsou klíčovým prvkem v oblasti bezpečnosti a ochrany, především v podmínkách s nízkou viditelností, jako jsou noční hodiny, špatné povětrnostní podmínky nebo prostředí s vysokým rizikem nehody. Tyto úpravy zajišťují, že textilní materiály, jako jsou pracovní oděvy, sportovní oblečení nebo oblečení pro chodce a cyklisty, jsou viditelné i při špatných světelných podmínkách. Reflexní úpravy využívají principy odrazu světla, což umožňuje zvýšení viditelnosti nositele. V tomto článku se podíváme na technologie reflexních úprav, jejich aplikace v různých oblastech a význam pro bezpečnost.
Více...





Konvekce je proces přenosu tepla nebo hmoty prostřednictvím pohybu kapaliny nebo plynu. Tento jev má zásadní význam v textilním průmyslu, zejména pokud jde o tepelnou regulaci v textilních materiálech a oděvech. Konvekce v textilu je důležitá pro návrh oblečení, které má za úkol chránit před extrémními teplotami, ať už jde o zimní bundy, outdoorové oděvy, nebo oblečení používané v horkých klimatických podmínkách. Tento článek se zaměřuje na mechanismy konvekce v textilu, její vliv na materiály a aplikace, kde je tento proces klíčový.
Více...





Evaporace, neboli odpařování, je proces, při kterém kapalná látka přechází do plynného stavu. V kontextu textilu se evaporace nejčastěji týká odpařování vody nebo jiných kapalin, což je klíčový proces pro regulaci vlhkosti a teploty v textilních materiálech. Tento jev je zásadní pro vývoj textilií určených k odvodu vlhkosti, termoregulačních oděvů a sportovních textilií. Evaporace má rovněž vliv na komfort a ochranu při nošení oděvů v různých klimatických podmínkách. V tomto článku se podíváme na mechanismy evaporace v textilu, její význam, aplikace a faktory, které ji ovlivňují.
Více...





Radiace v textilu je proces, při kterém se teplo nebo jiná forma energie přenáší prostřednictvím elektromagnetického záření. Tento jev je důležitý pro širokou škálu textilních materiálů a technologií, které se vyznačují schopností absorbovat, emitovat nebo blokovat různé formy elektromagnetického záření, jako je infračervené záření (IR), ultrafialové záření (UV) a viditelné světlo. Radiace hraje klíčovou roli v oblasti termoregulačních textilií, ochrany proti UV záření, a v některých případech i v technických textiliích, které jsou určeny pro specifické aplikace, jako jsou ochranné oděvy nebo textilie s funkcí odrazu tepla.
Více...





Kondukce, nebo-li vedení tepla, je fyzikální jev, při kterém se teplo přenáší mezi částicemi látky na základě jejich vzájemného kontaktu, bez přemístění materiálu. V textilním průmyslu se pojem kondukce používá v souvislosti s různými technologiemi, kde je důležitá schopnost materiálu vést teplo, což má klíčový význam pro výrobu termoregulačních textilií, ochranných oděvů, sportovního vybavení a dalších produktů. Kondukce je důležitým parametrem při hodnocení tepelných vlastností materiálů, které ovlivňují komfort uživatele a energetické vlastnosti textilních výrobků.
Více...





Netkané textilie představují specifickou skupinu textilních materiálů, které nejsou vytvářeny klasickým způsobem tkaním nebo pletením, ale jsou vyrobeny přímo z vláken, filamentů nebo vlákenných síťovin pomocí mechanických, tepelných nebo chemických procesů. Jejich výroba je rychlá, často levná a umožňuje flexibilní přizpůsobení vlastností výsledného produktu konkrétní aplikaci. V současnosti nacházejí široké uplatnění v oděvnictví, hygienických výrobcích, zdravotnictví, automobilovém průmyslu i v geotextiliích.
Více...





Fermentace, definovaná jako biochemický proces, při němž mikroorganismy (zejména bakterie, kvasinky nebo plísně) přeměňují organické látky na jiné chemické sloučeniny, nachází stále širší uplatnění i v textilním průmyslu. Moderní biotechnologie umožňují využít fermentační procesy nejen při výrobě surovin pro textilní vlákna, ale také při ekologické úpravě tkanin a výrobě barviv a pomocných chemikálií. Fermentace v textilu představuje důležitý krok k ekologizaci celého textilního hodnotového řetězce.
Více...





Polymerace představuje klíčový chemický proces, při kterém vznikají makromolekuly (polymery) z malých molekul (monomerů). V textilním průmyslu má polymerace zásadní význam, protože tvoří základ pro výrobu syntetických a umělých vláken, jako jsou polyester (PES), polyamid (nylon), polyakrylonitril (PAN) a další. Kvalita, struktura a vlastnosti výsledných polymerů přímo ovlivňují vlastnosti vláken – například pevnost, tažnost, odolnost proti UV záření nebo chemickou stálost.
Více...





Nylon je obchodní název pro skupinu syntetických polyamidů, které jsou široce využívány v textilním průmyslu díky své vysoké pevnosti, pružnosti, odolnosti proti oděru a chemické stabilitě. Od svého objevu ve 30. letech 20. století prošel nylon mnoha úpravami, a dnes je k dispozici celá řada typů, které se liší chemickým složením, technickými vlastnostmi a oblastmi použití. Tento článek se detailně zabývá nejčastějšími druhy nylonu používanými v textilní výrobě a jejich konkrétními vlastnostmi.
Více...





Texturování je proces mechanicko-tepelné nebo chemické úpravy syntetických vláken, jehož cílem je modifikace jejich struktury a vlastností tak, aby se přiblížily charakteristikám přírodních vláken (např. vlny nebo bavlny). Uplatňuje se především u filamentových vláken (např. polyester, polyamid, polypropylen), která jsou bez úpravy hladká, lesklá, tuhého charakteru a s nízkou objemovostí. Texturování zajišťuje lepší omak, objem, elasticitu, prodyšnost a tepelněizolační vlastnosti.
Více...





Navíjení v textilním průmyslu představuje klíčový proces manipulace s přízí nebo tkaninou, který umožňuje jejich skladování, přepravu a následné zpracování. Tento proces je nejen logistickou operací, ale také technologickým krokem ovlivňujícím kvalitu a další zpracovatelnost textilního materiálu. Různé metody navíjení, geometrie cívek, napínací síly i charakteristické parametry navíjecích strojů jsou pečlivě voleny v závislosti na typu materiálu, konečném použití a výrobních požadavcích.
Více...





Chlazení v textilu představuje moderní trend směřující k zajištění tepelného komfortu uživatele v podmínkách zvýšené teploty nebo fyzické námahy. Cílem je regulace mikroklimatu mezi pokožkou a oděvem tak, aby docházelo k efektivnímu odvodu tepla a vlhkosti, případně k aktivnímu snižování teploty povrchu těla. V současnosti se využívají pasivní i aktivní systémy chlazení, od struktury vláken přes fázové přeměny až po elektronické prvky.
Více...





Nylon, obchodní název pro skupinu syntetických polymerů patřících do třídy polyamidů, je jedním z nejvýznamnějších materiálů používaných v textilním průmyslu. První plně syntetické vlákno, nylon 6,6, bylo vyvinuto firmou DuPont v roce 1935. Nylonová vlákna se vyznačují výjimečnou pevností, odolností vůči opotřebení a nízkou hmotností, což je předurčuje pro široké spektrum textilních aplikací – od spodního prádla po technické textilie.
Více...





Bioplasty představují skupinu polymerních materiálů, které se vyrábějí z obnovitelných zdrojů (např. kukuřice, brambor, cukrové třtiny, dřeva) nebo jsou biologicky rozložitelné. V textilním průmyslu nacházejí uplatnění jako alternativa k tradičním syntetickým vláknům na bázi ropy, jako je polyester (PET) či nylon (PA). Vzhledem k rostoucímu důrazu na udržitelnost a cirkulární ekonomiku se bioplasty stávají předmětem intenzivního výzkumu i komerčního využití.
Více...





Organická bavlna (též bio bavlna) představuje alternativu ke konvenčně pěstované bavlně, která je jedním z nejrozšířenějších textilních materiálů na světě. Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma formami je způsob pěstování. Zatímco konvenční bavlna využívá syntetická hnojiva, pesticidy a geneticky modifikovaná semena, organická bavlna se pěstuje v souladu s principy ekologického zemědělství. Tento přístup výrazně omezuje negativní dopady na životní prostředí i lidské zdraví.
Více...





Notifikace vláken v textilu se týká oficiálního uznání, zařazení a povolení názvu textilního vlákna pro účely deklarace složení textilních výrobků v rámci právní regulace, zejména na úrovni Evropské unie. Tento proces je klíčový pro transparentnost vůči spotřebiteli, jednotné označování na etiketách a dodržování technických a obchodních standardů.
Více...





Antistatická úprava v textilu představuje klíčový proces, jehož cílem je omezit nebo eliminovat vznik a akumulaci elektrostatického náboje na povrchu nebo uvnitř textilního materiálu. Tento jev je nežádoucí zejména v prostředích s vysokou prašností, rizikem výbuchu (např. chemický, farmaceutický nebo petrochemický průmysl), v elektronickém průmyslu (ochrana komponent) a v oblastech s požadavkem na komfort a bezpečnost (např. oděvy do suchého klimatu).
Více...





Body mapping (česky zónové mapování těla) je pokročilý přístup v návrhu textilií a oděvních konstrukcí, který cíleně přizpůsobuje vlastnosti materiálu nebo oděvu různým partiím lidského těla na základě jejich fyziologických potřeb. Cílem je optimalizovat komfort, výkon, regulaci teploty a vlhkosti, a zároveň minimalizovat hmotnost a energetické ztráty při fyzické aktivitě. Tento koncept je obzvláště rozšířen v oblasti funkčního sportovního prádla, outdoorového vybavení, kompresních oděvů a lékařského textilu.
Více...





Hydrofobní zóny v textilu představují oblasti materiálu, které jsou specificky navržené nebo upravené tak, aby odpuzovaly vodu a omezovaly vsakování vlhkosti do textilní struktury. Takové zóny mají klíčové využití ve funkčních oděvech, outdoorové výstroji, technických textiliích, zdravotnických pomůckách i inteligentních systémech, kde je cílem zabránit lokálnímu promočení, zvýšit odolnost proti vnějším podmínkám a prodloužit životnost textilu.
Více...





Hydrofilní zóny v textilu představují specificky navržené oblasti materiálu, které mají zvýšenou schopnost vázat a transportovat vlhkost (zejména pot) díky své chemické struktuře a povrchovým úpravám. Jsou klíčové pro regulaci mikroklimatu mezi pokožkou a textilií, a tím výrazně ovlivňují komfort nošení a funkčnost textilních výrobků. Tyto zóny mohou být vytvářeny cíleným výběrem vláken, chemickými úpravami nebo strukturálním designem pletenin a tkanin.
Více...





Nízkoemisní materiály jsou materiály, jejichž výroba, zpracování, užívání a likvidace generují minimální množství emisí skleníkových plynů (zejména CO₂, CH₄ a N₂O), těkavých organických látek (VOC) a jiných environmentálně zatěžujících složek. Tato třída materiálů je klíčová pro dosažení uhlíkové neutrality, zdravého vnitřního prostředí budov a ekologického designu výrobků, a to jak v textilním, tak i stavebním, automobilovém či spotřebním průmyslu.
Více...





Konopí (Cannabis sativa L.) patří mezi tradiční přírodní textilní suroviny, které se využívaly již před tisíci lety – nejstarší známé konopné tkaniny pocházejí z doby 8000 př. n. l. S nástupem syntetických vláken a globalizace textilní výroby bylo konopí z evropského prostoru téměř vytlačeno, avšak v posledních letech zažívá renesanci díky svým vynikajícím ekologickým, mechanickým a hygienickým vlastnostem. Konopné vlákno se stává důležitou surovinou pro textilie s nízkou environmentální stopou a vysokou biologickou rozložitelností.
Více...





Lokální výroba v textilu označuje výrobní a zpracovatelské aktivity prováděné v geografické blízkosti cílového trhu, často v rámci jednoho regionu nebo státu. V reakci na rostoucí ekologickou zátěž globální produkce, prodlužující se dodavatelské řetězce a požadavky na transparentnost vzniká tlak na znovuobnovení lokálních textilních kapacit, které dříve zanikly v důsledku outsourcingu do levnějších zemí.
Více...





Digitální barvení v textilu představuje moderní způsob aplikace barviv na textilní substráty pomocí inkoustových (inkjet) tiskových technologií, které umožňují přímý nebo nepřímý přenos barevného motivu bez potřeby mechanických forem či válců. Tento proces zajišťuje vysokou přesnost, variabilitu, barevnou sytost a možnost individualizace i při nízkém počtu kusů, což z něj činí klíčovou technologii především v segmentu módy, interiérového designu a technických textilií.
Více...





Kategorie

Nejprodávanější produkty

Všechny nejprodávanější produkty