Geek blog

Krajková bordura je specifický druh krajky, který se vyznačuje jednostranným nebo oboustranným dekorativním okrajem, často s výrazným vzorem a členěním. Bordura je určena k lemování, zvýraznění nebo ozdobení hran oděvů, textilií či dekorací. Na rozdíl od celoplošné krajky má bordura zpravidla jeden rovný okraj (pro přišití) a jeden ozdobný (vlnkovaný, zubatý, květinový apod.), případně je symetrická s dekorativními okraji na obou stranách.
Více...



Volánky (z francouzského volant = letící, vlající) jsou ozdobné pruhy látky, které jsou podélně nařasené nebo zřasené a následně našité na jinou textilii. Slouží jako estetický a často i konstrukční detail, který dodává oděvu objem, pohyb a romantický charakter. Volánky byly populární již v období baroka a rokoka, vracely se v různých formách během viktoriánské éry, 30. a 70. let 20. století a i dnes jsou běžným prvkem v dámské módě.
Více...



Useň teletina (někdy označovaná jako calf leather nebo veau) je vyčiněná kůže z telat, tedy mladého skotu ve věku do 6–12 měsíců. Oproti běžné hovězině se vyznačuje výrazně jemnějším zrnem, vyšší hustotou vláken, menší tloušťkou a homogenní strukturou. V kožedělném průmyslu je považována za jednu z nejluxusnějších usní, zejména v segmentu vysoce kvalitní obuvi, luxusní galanterie, koženého oblečení i knižní vazby.
Více...



Useň jehnětina (někdy označovaná také jako jehněčí kůže) je jedním z nejjemnějších a nejluxusnějších typů přírodní usně. Získává se z kůží mladých ovcí – jehňat – obvykle ve věku do 12 měsíců. Díky svému tenkému profilu, vysoké poddajnosti a hladkému zrnu patří mezi nejžádanější materiály pro špičkové kožené zboží, zejména oděvy, rukavice a luxusní doplňky.
Více...



Useň kozina je vyčiněná kůže z kozího původu, která patří mezi nejčastěji používané měkké usně v textilním a galanterním průmyslu. Díky své jemné, ale zároveň pevné struktuře, pružnosti a estetickému vzhledu je vhodná pro výrobu kvalitního obuvi, oděvů, rukavic, peněženek i luxusních knižních vazeb.
Více...



Prošev je technika spojená s vrstvením a prošíváním textilií s cílem vytvořit strukturovaný, zpevněný nebo zateplený materiál. Využívá se nejen z funkčních důvodů – např. pro izolaci a zpevnění – ale také jako dekorativní prvek v módě, čalounění nebo interiérovém designu. V odborném pojetí označuje "prošev" také konkrétní typ vícevrstvé textilie, která vzniká právě tímto způsobem.
Více...



Viskózový žoržet je lehká, vzdušná a jemně krepová tkanina, která kombinuje vlastnosti viskózy a tradičního žoržetu. Využívá se v oděvnictví, dekoracích i textilním designu, kde je žádoucí elegantní splývavost, přírodní omak a estetická kvalita povrchu. Vzhledem ke svému rostlinnému původu je považován za ekologičtější alternativu syntetických žoržetů z polyesteru.
Více...



Žakárový žoržet je sofistikovaná textilie, která v sobě kombinuje dvě pokročilé textilní techniky – krepovou strukturu žoržetu a tkaný vzor žakárové vazby. Tento typ látky patří mezi luxusní materiály, které se využívají především v oblasti haute couture, slavnostního odívání, ale také v interiérovém textilu. Vzhledem k technické náročnosti výroby a vysoké estetické hodnotě je žakárový žoržet ceněn mezi návrháři i textilními designéry.
Více...



Vyšívaný žoržet je elegantní a lehká textilie, která v sobě kombinuje jemnost klasického žoržetu s dekorativními prvky výšivky. Tato kombinace přináší nejen estetickou hodnotu, ale také nové možnosti využití v oblasti módního návrhářství, dekorací a společenského odívání. Vyšívaný žoržet se vyznačuje transparentním nebo poloprůhledným vzhledem, charakteristickou krepovou strukturou a často bohatě zdobeným povrchem.
Více...



Žoržet (francouzsky georgette) je jemná, lehká a mírně průhledná tkanina, která je charakteristická svým krepovým povrchem a matným vzhledem. Svůj název získala po francouzské návrhářce Georgette de la Plante, která ji na počátku 20. století začala využívat v módním průmyslu. Díky svým specifickým vlastnostem se žoržet stal oblíbeným materiálem nejen v oblasti oděvnictví, ale i interiérového designu.
Více...



Orfry (z latinského aurifrisium, což znamená „zlatem vyšívané“) jsou dekorativní pásy nebo pruhy, které se aplikují na liturgický textil, zejména na kazule, pluviály, štóly, dalmatiky, mitry a další paramenty. Jejich hlavní funkcí je zdůraznění vertikální nebo horizontální kompozice liturgického oděvu a zároveň nesou výtvarný, symbolický i ikonografický význam. Orfry jsou výrazem liturgické reprezentace a výtvarného řádu, často bývají zdobeny výšivkou, tkaninou, galonem, krajkou, aplikací či brokátem.
Více...



Polyesterová nit je syntetická šicí nebo textilní příze vyrobená z vlákna na bázi polyethylentereftalátu (PET), tedy z lineárního aromatického polyesteru. Jedná se o nejpoužívanější typ syntetické nitě v současném textilním průmyslu díky její vysoké pevnosti, odolnosti vůči chemickým i fyzikálním vlivům, barevné stálosti a cenové dostupnosti. Polyesterové nitě se využívají jak ve spotřebním oděvnictví, tak i v technických textiliích, automotive, kožedělné výrobě, a v textilním umění.
Více...



Eucharistické symboly v textilu tvoří významnou část ikonografického repertoáru liturgického textilu, který slouží k výzdobě a funkčnímu doplnění eucharistických obřadů. Tento typ výzdoby reflektuje tajemství Nejsvětější svátosti oltářní, tedy Kristovu reálnou přítomnost v proměněném chlebu a vínu, a jeho oběť při mši svaté. Symboly se objevují na paramentech (kazule, štóly, velum, manipulé), na oltářním textilu (antependium, korporál, palla, ubrusy) i na liturgických doplňcích (krytky na ciborium, výšivky na pyxidách).
Více...



Kristologové symboly v textilu představují specifický soubor ikonografických motivů, které se vztahují ke Kristu – buď přímo k Jeho osobě, nebo k Jeho životu, oběti, eucharistické přítomnosti a královské důstojnosti. Tyto symboly jsou po staletí integrální součástí liturgického textilu, zejména v podobě výšivek, krajek, tkaných brokátů, aplikací a paličkovaných vzorů. Textil zde neslouží pouze jako dekorativní médium, ale jako nositel teologického poselství, určený k adoraci, výzdobě oltářního prostoru nebo k přímému použití při svátostech.
Více...



Mariánský motiv v krajce představuje specifický typ výzdobného prvku, jehož ikonografie se vztahuje k Panně Marii a jejím titulům, symbolům či výjevům. Tento motiv se uplatňuje především v liturgickém textilu, zejména u krajek lemujících alby, rochety, pluviály, štóly, manipuly, velum a další sakrální textilie. Z hlediska textilního zpracování se mariánské motivy provádějí buď jako součást celoplošné krajky, nebo jako opakující se bordura s rytmicky uspořádaným sakrálním obsahem.
Více...



Jehlová krajka je druh ručně vyráběné krajky, který vzniká za pomoci jehly a niti bez použití podkladové osnovy. Tato technika se odlišuje od paličkované krajky tím, že nepoužívá paličky ani podvinky, ale vzniká přímo stehováním a smyčkováním na nosné podložce, často papírové nebo pergamenové, podle předem nakresleného vzoru. Patří k nejjemnějším, nejpracnějším a nejluxusnějším krajkám v dějinách evropského textilu.
Více...



Milánská krajka (merletto di Milano) je typ paličkované krajky s florálním charakterem, která vznikla a rozvíjela se v severní Itálii, především v okolí Milána, od konce 16. století a dosáhla svého vrcholu během 17. a 18. století. Vyznačuje se výraznými květinovými motivy, často oddělenými šňůrkovým obrysem a propojenými jemnými výplněmi. Její technika byla po staletí udržována v klášterních dílnách, měšťanských dílnách i v domácím krajkářství.
Více...



Flanderská krajka (také známá jako vlámská krajka) je typ jemné paličkované krajky, který vznikl v oblasti Flander – historického území zahrnujícího části dnešního Belgie, severní Francie a Nizozemska. Rozkvět této techniky nastal mezi 16. a 18. stoletím, kdy byla vlámská krajka vyvážena po celé Evropě a stala se znakem luxusu, prestiže a vyspělého řemesla. Vyznačuje se mimořádně jemnou síťovou strukturou, vysokou hustotou detailů a častou přítomností květinových a florálních ornamentů.
Více...



Torchon je typ paličkované krajky, který se vyznačuje jednoduchou geometrickou strukturou, pravoúhlou nebo diagonální sítí, a je ideální pro základní výuku paličkování, lidové krajkářství a aplikaci v oděvním, bytovém a liturgickém textilu. Název pochází z francouzštiny (torchon = utěrka), protože tato krajka byla původně využívána jako praktická a dekorativní bordura pro domácí textil, např. ručníky, ubrusy a závěsy.
Více...



Vkládání krajky (insertion lace) je specifický způsob aplikace, při němž je krajka vsazena mezi dvě textilní vrstvy nebo přímo do konstrukční linie oděvu či textilu, čímž tvoří součást nosné struktury a nikoliv pouze povrchovou dekoraci. Tento postup je hojně využíván v oděvní technice, bytovém textilu a zejména v liturgickém odívání, kde umožňuje propojení symboliky, estetiky a funkční struktury v jednom prvku.
Více...



Aplikace krajky označuje technologický a výtvarný proces, při němž je krajkový prvek (celistvá krajka, krajkový motiv nebo bordura) připevněn na jiný textilní podklad. Tento postup se využívá jak ve volné textilní tvorbě, tak i v oděvním, liturgickém a bytovém textilu, kde krajka působí jako zdobný, kontrastní nebo strukturální prvek.
Více...



Zlaté a stříbrné nitě jsou metalické nebo metalizované textilní komponenty, používané k výšivce, tkaní, paličkování či aplikaci na textilní podklady s cílem vytvořit luxusní, reprezentativní nebo sakrální efekt. Jejich historie sahá až do starověku – například zlaté nitě se vyskytují již ve staroegyptských textiliích, v čínských hedvábných brokátech dynastie Tang a v byzantských nebo perských liturgických látkách.
Více...



Hedvábné nitě představují vysoce kvalitní textilní materiál, který je vyráběn z přírodního hedvábí – vlákna produkovaného housenkami bource morušového (Bombyx mori), případně méně často z tzv. divokého hedvábí (Tussah, Eri, Muga). V textilní výrobě jsou hedvábné nitě ceněny pro výjimečnou pevnost, hladkost, lesk a schopnost přijímat barviva, což z nich činí ideální surovinu pro luxusní šití, výšivky, tkaní, paličkování i šperkařství.
Více...



Mercerovaná bavlna je typ bavlněného vlákna, které bylo podrobeno chemickému procesu zvanému mercerace. Tento proces spočívá v ošetření bavlněné příze nebo tkaniny roztokem hydroxidu sodného (NaOH) za kontrolovaných podmínek, často při napnutí materiálu. Cílem je zvýšit pevnost, lesk, sytost barvy a afinitu k barvivům. Název je odvozen od vynálezce této metody, Johna Mercera, který proces popsal již v roce 1844.
Více...



Textilní fragmenty představují neúplné části historických textilií, které se dochovaly ve zlomcích nebo poškozených segmentech. Může jít o pozůstatky oděvů, závěsů, liturgických rouch, tapiserií, výšivek či krajky, které se kvůli věku, mechanickému poškození, biologické degradaci nebo zásahu člověka nedochovaly v celku.
Více...



Manipul (latinsky manipulum, doslova „malý svazek“) je drobný liturgický oděvní doplněk, který byl do 20. století součástí římskokatolického kněžského oděvu při mši svaté. Jedná se o úzký pás textilie, přehnutý v polovině a zavěšený přes levé předloktí celebranta. V tradiční liturgii (forma extraordinaria římského ritu) je manipul stále funkčně zachován, přestože jeho praktická funkce zanikla a od reformy II. vatikánského koncilu (1969) byl v běžné římské liturgii vypuštěn.
Více...



Alba (z lat. albus – bílý) je dlouhý, bílý liturgický oděv s rukávy, který nosí biskupové, kněží, jáhni i akolyté při liturgii v rámci římskokatolické, pravoslavné a některých protestantských církví. V textilní terminologii označuje specifický typ rovného oděvu z lehkého, splývavého materiálu, který je symbolem čistoty, nevinnosti a duchovní připravenosti.
Více...



Pluviál (z lat. pluviale – pláštík proti dešti), nazývaný též vesperale nebo chorální plášť, je dlouhý, splývavý liturgický oděv římskokatolické církve, který nosí duchovní při ne-misních liturgických úkonech, zejména během procesí, žehnání, adorací, zpívaných nešpor a pohřebních obřadů. Není určen pro celebraci mše svaté, ale pro obřady s procesním a reprezentačním charakterem.
Více...



Termín “cindula” označuje v některých nářečních oblastech Moravy, Slovenska nebo Haliče druh krajky nebo krajkové aplikace, která se používala především k lemování čepců, závojů, zástěr a dalších krojových součástí, zpravidla v oblasti hlavy. Krajka cindula je typem jemné, ale výrazné krajkové bordury, která je často našívaná na tkaninu, případně součástí vícevrstvé výzdoby čepců a slavnostních textilií.
Více...



Krajka orátoria je specifický typ liturgické krajky, který zdobí přední okraj oltářního plátna, známého jako orátorium či antependium. Tento textilní prvek se nachází v přední části hlavního nebo bočního oltáře a má nejen dekorativní, ale také reprezentativní a sakrální funkci. Krajka orátoria je zpravidla nejvýraznější a nejširší krajkou v rámci celého liturgického prostoru – často jde o ručně vyrobený krajkový pás široký 15 až 30 cm, výrazně členěný, bohatě zdobený a často symbolicky laděný.
Více...





Kategorie

Nejprodávanější produkty